Na holotu musí být přísnost. Páni (se) smějí

Předseda vlády Andrej Babiš se v několika rozhovorech pochlubil, že „pracuje 18 hodin denně a o víkendu 8“. Zkuste hádat, co by se stalo vám, kybyste toto řekli veřejně.

Zkuste se veřejně pochlubit, že každý den pracujete 18 hodin a o víkendu 8 a máte v zádech inspektorát práce. Můžete se těšit na tučnou pokutu, protože jste porušili hned několik paragrafů zákoníku práce. A to se holotě neodpouští.

Páni jsou na tom samozřejmě jinak. Ti ví, že se na ně něco takového, jako zákony, nevztahuje. Tento přístup je naprosto běžný a vystihuje současnou dobu. Žádný z politiků si ani na vteřinu nepřipustí, že by měl dodržovat přísné až nesmyslné normy, které na druhé uvaluje. Vysoký evropský úředníček pracuje na dovozu migrantů, ale nečeká, že mu některý z nich znásilní a zabije dceru. Někdejší ministr financí vnutí stánkařům registrační pokladny a EET a jeho zaměstnanci vesele fungují bez pokladny a účtenky. Finanční úřady požadují ke každé odchylce od „ceny obvyklé“ tisíce stran zdůvodnění, ale samy pronajímají svým zaměstnancům, včetně současné ministryně byty za hubičku. A předseda vlády se chlubí, jak výrazně porušuje zákon. Podání podnětu pro překročení maximální pracovní doby najdete níže.

A takových případů znáte jistě i ze svého okolí, obce, policie, nebo úřadu spoustu. A to je to nejhorší. Nikoliv nepředstavitelné machinace s řepkovými dotacemi, nikoliv rovněž mimo představivost padesátimilionový dotační podvod „na chatu“. To je mimo měřítko chápání běžného občana. Málo kdo z nás žije v obavě, že ho stát zavře za to, že si „pomohl“ o padesát milionů na dotacích. Ale tyto drobné, někdy bolestně známé, „obyčejné“ přestupky, za které nám, „malým lidem“ hrozí drakonické tresty, známe velmi dobře. A denně u nich vidíme, jak „vyvoleným“ bez problémů procházejí. „Oni můžou, ale já ne“ je ten nejhlubší důvod současného morálního marasmu, kdy mezi „vládci“ a „sluhy“ narůstá nepřekonatelný příkop. Nevraživost „lůzy“ na chování „vládců“ dosahuje pro vládce nebezpečné úrovně.

Kde jsou ty doby, kdy Karel IV prohlásil ono památné: „Největší úctu před zákonem musí mít zákonodárce sám. I kdyby se mu to nehodilo.“

Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze
Kladenská 103/105
160 00 Praha 6

Věc: Podání podnětu k šetření pro porušení ustanovení Zákona č. 262/2006 Sb. Zákoník práce zaměstnavatelem Úřad vlády ČR se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1

Vážení,

Dne 19.2.2018 vyšel v několika celorepublikových médiích článek, ve kterém zaměstnanec Úřadu vlády ČR, předseda vlády Andrej Babiš konstatuje porušování povinností uložených Zákoníkem práce, zejména ustanovení o maximální pracovní době a minimální době odpočinku.

Odkazy na uvedené články jsou zde:

https://www.novinky.cz/domaci/463842-babis-si-stezuje-na-zdravi-problemy-pricita-smrticimu-pracovnimu-tempu-a-stresu.html

https://zpravy.idnes.cz/babis-zdravi-stres-zilka-0x0-/domaci.aspx?c=A180219_152552_domaci_jj

Obě média citují předsedu vlády Andreje Babiše „Dodal, že pracuje 18 hodin denně a o víkendu osm. „Prostě jsem takový akční důchodce,“ napsal.“ Vzhledem k citaci významnými médii lze považovat toto tvrzení za pravdivé a doložené.

Citované vyjádření dokazuje porušení následujících zákoných povinností na straně zaměstnavatele, Úřadu vlády ČR:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES, ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (dále jen „Směrnice Evropského parlamentu a Rady“)

„Maximální délka týdenní pracovní doby

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby v souladu s potřebou chránit bezpečnost a zdraví pracovníků

a) byla délka týdenní pracovní doby omezena právními a správními předpisy nebo kolektivními smlouvami nebo dohodami mezi sociálními partnery;

b) nepřekračovala průměrná délka pracovní doby pro každé období sedmi dnů včetně přesčasů 48 hodin.“

a

Zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce (dále jen „Zákoník práce“)

„§ 79 (1) Délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin týdně.

§ 83 Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.

§ 90 (1) Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin, zaměstnanec mladší 18 let po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

(2) Odpočinek podle odstavce 1 může být zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.“

Z výše uvedeného vyjádření předsedy vlády Andreje Babiše vyplývá, že pracuje týdně 106 hodin, což více než dvojnásobně překračuje maximální týdenní pracovní dobu stanovenou § 79 (1)  a to včetně případných 8 hodin týdně přesčasů. Rovněž také dle uvedeného vyjádřená nedodržuje minimální dobu odpočinku 11, respektive 8 hodin mezi směnami, doba jeho odpočinku je maximálně 6 hodin.

Povinnost uložená zaměstnavateli Směrnicí Evropského parlamentu a Rady a Zákoníkem práce byla porušena i v případě pružného rozvržení pracovní doby dle §85 Zákoníku práce, který stanoví v odst. 3) „Celková délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.” Pokud připočteme maximální počet hodin přesčasů 8 hodin týdně, pak je možné při této úpravě pracovní doby dodržet požadovaná omezení pouze v jednom dni (12 hodin směna + 6 hodin přesčasů, přičemž musí následovat minimální přestávka). V dalších čtyřech pracovních dnech (a případně 2 dnech víkendu po 8 hodinách dle uvedeného vyjádření) dochází k překročení maximální povolené délky pracovní doby.

Dále, pokud vezmeme v úvahu pružné rozvržení pracovní doby, pak §85 v odst. 4) stanoví, že „Při pružném rozvržení pracovní doby musí být průměrná týdenní pracovní doba naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, nejdéle však v období uvedeném v §78 odst. 1 písm. m)”. Délka vyrovnávacího období je 26 týdnů, pouze kolektivní smlouvou může být prodlouženo na 52 týdnů, přičemž lze předpokládat, že Úřad vlády ČR tuto kolektivní smlouvu uzavřenu nemá. Předseda vlády Andrej Babiš byl jmenován prezidentem dne 6.12.2017. Svoji pozici tedy zastává k dnešnímu dni 11 týdnů. Budeme-li uvažovat délku pracovní doby 18 hodin denně a 8 hodin denně o víkendu podle doloženého vyjádření, pak za dobu 11 týdnů odpracoval předseda vlády Andrej Babiš celkem 1.166 hodin. Maximální pracovní doba za vyrovnávací období 26 týdnů (40 hodin + 8 hodin přesčasů týdně) je 1.248 hodin za celé období. Z toho by vyplývalo, že pokud pomineme překročení pracovní doby minimálně v šesti dnech ze sedmi týdně, může předseda vlády Andrej Babiš odpracovat maximálně 82 hodin v následujících 15 týdnech, tedy do 6.6.2018.

Závěrem lze tedy konstatovat, že zaměstnavatel Úřad vlády ČR porušil ustanovení Směrnice Evropského parlamentu a Rady a Zákoníku práce tím, že nařídil, nebo umožnil svému zaměstnanci, předsedovi vlády Andreji Babišovi, pracovat dle jeho vyjádření 18 hodin denně v pracovních dnech a 8 hodin denně ve dnech pracovního volna, v roli předsedy vlády a neumožnil mu minimální předepsané doby odpočinku, čímž ohrozil výkon jeho práce. Vzhledem k závažnosti role předsedy vlády a k extrémnímu překročení nejen maximální povolené pracovní doby, ale i dlouhodobě rozumně zvládnutelné pracovní doby, je toto porušení zákona vysoce závažné a společensky nebezpečné. Vzhledem k souběhu extrémního překročení zákonné povinnosti, vysoké společenské závažnosti a veřejnému přiznání tohoto porušení je třeba stanovit citelnou sankci s výchovným a odstrašujícím účinkem.

V souladu s §42 zákona č. 500/2004 Sb. Zákon správní řád, žádám ve lhůtě 30 dnů ode dne obržení podnětu informaci, že váš úřad řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu.