Raději přejet autem, než zastřelit

Jak se liší účinek tělesa o váze 8 gramů a rychlosti 340 m/s a tělesa o váze 1,5 tuny a rychlosti 90 km/h na lidské tělo? Nijak, v obou případech většinou končí usmrcením. Ale trest za toto usmrcení je v naší společnosti řádově odlišný. Nejefektivnější vražednou zbraní se v naší společnosti stává automobil.

Kdo z nás by neměl občas myšlenky na vraždu. Od těch, kdy někomu spíše v žertu řekneme „Já tě snad zabiju“ po představy, co by se mělo stát lidské zrůdě, která skutečně zabila, znásilnila a mučila nevinné, případně dokonce naše blízké. Nakonec však většina z nás k vraždě nepřistoupí, protože respektujeme morální zásady a pravidla lidského soužití. Cítíme hluboký respekt k lidskému životu. Cítíme hlubokou pokoru vůči nekonečnému množství motivů a pohnutek, které někoho k takovému činu vedly a které my nedokážeme nikdy pochopit, natož soudit. To nás právě od těch zrůd odlišuje.

Ale kdyby se přesto někdo rozhodl ukončit cizí život, jak to udělá? Nastíním dvě možnosti.

První možnost je palná zbraň. Rychlá, efektivní, jednoduchá. Nevyžaduje přílišné fyzické schopnosti. Takže potenciální vrah začne studovat zákony, vyhlášky a odbornou literaturu, přihlásí se ke zkoušce odborné způsobilosti a získá zbrojní průkaz. Současně si vyřídí nákupní povolení na pistoli, zakoupí ji, zaregistruje a natrénuje s ní střelbu na terč. Pak jde a svoji oběť chladnokrevně odstřelí, nejlépe z „bojového posedu“, tedy tak, aby střelná zranění byla způsobena pod patřičným úhlem. Díky tomu může vrah později tvrdit, že na něm oběť klečela, tloukla ho a že tedy jednal v rámci nutné obrany. Pak vrah (poučen zákony, které nastudoval v rámci přípravy k získání zbrojního průkazu) zavolá záchrannou službu a policii.

Že to zní nepravděpodobně? Že vrah nebude mít motivaci, ani vůli studovat zákony a platit nemalé peníze za získání zbrojního průkazu, když je jednodušší pořídit si zbraň nelegálně, čímž navíc rapidně zvýší svoji šanci, že nebude odhalen? Ale naše společnost se přeci dívá na držitele legálních zbraní jako na potenciální vrahy. Ve výše uvedené situaci se může kdokoliv z nás ocitnout právě na místě domnělého „vraha“.

Odhlédněme na chvíli od toho, že jen blázen spáchá promyšlenou vraždu legálně drženou zbraní, protože by byl okamžitě identifikován. Hlavním důvodem, proč je neracionální páchat vraždu legálně drženou zbraní (i při kvalitně promyšleném scénáři o nutné obraně) je ten, že si vrah způsobí značné problémy o kterých navíc dopředu ví. Pokouší-li se totiž někdo získat legálně palnou zbraň, musí se seznámit s množstvím právních předpisů. Při té příležitosti se dostane i k informacím o některých kauzách nutné obrany. Tak zjistí, že použití palné zbraně v rámci nutné obrany znamená mnohaletý právní kolotoč, likvidující kariéru, společenské postavení a někdy i rodinu, navíc s nejistým výsledkem. Dojde-li navíc k usmrcení útočníka, může obránce skončit ve vězení za vraždu na více než deset let. Prostě neplatí, že by úkladný vrah mohl přesvědčit soud o tom, že jednal v nutné obraně. Naopak, toho, kdo jednal v nutné obraně často soud přesvědčí, že je úkladným vrahem.

Nabízí se tedy lepší řešení. Koupit láhev tvrdého alkoholu (cena ve srovnání se získáním zbrojního průkazu naprosto zanedbatelná), vypít ji, sednout za volant svého vozu a svoji oběť srazit. Pak se pro zvýšení svých šancí se pokusit i v podroušeném stavu z místa nehody ujet. V případě, že vás takto zajistí policie, nezoufejte. U soudu dostanete v horším případě čtyři roky, přičemž za dobré chování jste za dva roky venku. Každý si jistě vzpomene na desítky obdobných případů, kdy vrah odešel od soudu se směšným trestem. Někteří z nich po brzkém návratu na svobodu (a na silnici) opět zabíjeli.

Kdybych byl jako vyšetřovatel přivolán k případu střelby a viděl rozklepanou slečnu s revolverem v ruce a pod ní na zemi stokilového chlapa v louži krve, pravděpodobně bych tuto „vražedkyni“ poslal domů s tím, že jednala v rámci nutné obrany. Pokud by totiž toho chlapa chtěla skutečně úkladně zavraždit, pak by ho spíš přejela autem.

Proč v této společnosti chodí slušní lidé, kteří brání svoje životy a zdraví na desítky let do vězení, zatímco skuteční vrazi, opilci za volantem, která ničí životy celým rodinám, dostávají rekreační dvou až tříleté tresty?