Když bychom to vzali jako teorii, kterou realita nezajímá, nelze vaší úvaze nic vytknout. Pokud se budeme držet reality, musíme konstatovat: U nás muž opouští ženu mnohem častěji než muslim někde v Arábii. Našeho muže nezajímá další osud dosavadní ženy, dokonce mu je lhostejný osud vlastních dětí, protože si našel mladší partnerku. Mnoho mužů nemá vůbec zájem založit rodinu. Ženy to proto vzdávají a mnoho jich volí osud samoživitelky. Takových je nesrovnatelně více než zapuzených manželek v islámských zemích. Smutnou skutečností je, že před sto lety byly u nás rozvody takřka neznámou věcí, zatím co v islámu byly vždy z vůle muže možné. Islám povoluje mnohoženství, jen málo mužů tam má dvě nebo více žen. Rozhodně jich je méně než mužů, keří mají u nás děti s více ženami. Následkem toho je, že nezanedbatelný počet dívek kvůli vztahu s muslimem přestupuje na islám, protože v tom vidí naději na lepší manželství. V Německu ročně takto přestupje k islámu několi tisíc žen.

Vaší úvaze lze vytknout, že u nás podává návrh na rozvod 65% žen. Takže více žen opouští muže, než naopak. Naivky přestupují na islám v naději, že budou po celý život zabezpečeny a tak se smíří i s postavením další ženy.